HISTORIE

Kronika-Olšových-Vrat-Jan-Knotek-Profil-náhled Radniční-Listy-náhled Olsova-Vrata-1952-nahled
Paměti Honzy Knotka Karlovarská předměstí Pohled do roku 1952

 Historie Olšových Vrat

Olšová Vrata mají svou první historickou zmínku z roku 1246, kdy tu byl založen kostel sv.Kateřiny a současně s ním byla založena osada Olšových Vrat, která vznikla o více jak 100 let dříve než samotné Karlovy Vary. O dalším historickém osudu kostela se dozvíte v „článku Historie Karlových Varů a okolí“, který je prozatím rozpracovaný a čeká tak na další příznivce webu Olšových Vrat….

Starý německý název pro Olšová Vrata byl „Espentor“, což by odpovídalo českému ekvivalentu „Osiková Vrata“. Die Espe znamená v německém překladu osika, nebo topol. A das Tor znamená v překladu brána, nebo vrata. Osik roste v Olšových Vratech skutečně hodně, ale původně prý zde rostla i spousta olší. Je možné, že v dobách českého osídlení, se vesnice skutečně jmenovala Olšová Vrata, ale němečtí osadníci pak kvůli osikám název změnili (nebo se při překladu spletli..) a nebo obráceně. Další varianta názvu je, že po odsunu němců české úřady název přeložily špatně z němčiny. V každém případě kostel Sv. Kateřiny v Olšových Vratech je jedním ze dvou nejstarších na území Karlových Varů a ves prý byla nazvána podle dřeva, z něhož byla původně vyrobena kostelní vrata…

Vesnice byla údajně velmi významná. Ležela na obchodní cestě z Bavor do Prahy a protože cesta vedla hustými lesy a nebezpečnými bažinami, část mužské populace se údajně živila jako průvodci obchodních výprav. Dokonce i dnes Olšová Vrata obklopují ze všech stran husté lesy a zrádné bažiny.

KAREL IV – legenda
– Římský císař, český, římsko-německý, italskýa burgundský král, hrabě lucemburský, markrabě moravský

Karel IV Karlovy Vary Lov Deerhunting

Vypráví se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu do lesů v hornatých končinách a údolích, kde nyní vyvěrají horké prameny. Zdejší lesy oplývaly zvěří. Při lovu jeden ze psů štval kus divoké zvěře, které při jeho pronásledování spadlo ze skály do mělké tůně, kde začalo bolestí sténat, ale po chvilce se samo jakoby zázračně zvedlo. Lovci, kteří uslyšeli tento nářek, přispěchali blíže a podívaná, jež se jim naskytla, je velice udivila. Ochutnali horkou vodu, která se zdála být čistým pramenem síly.

Za přítomnosti svých lékařů moudrý panovník poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci a jest velmi užitečná a posilující. Poté vodu sám užil, (říká se, že měl nemocnou nohu) a seznal úlevu a zlepšení. Nad tím se panovník radoval a brzy nařídil, aby celé místo bylo osídleno a kol pramene zřízeny domy. Místo, na kterém císař užíval vodu, bylo podle údajů tam, kde před časem stávaly obecní lázně a nyní tam vystavěna jest radnice. Při té vyvěrá pramen, jehož voda neprýští příliš prudce a je pouze vlažná. Vypráví se, že před dávnými lety tam býval do skály vytesán stolec, na kterém sedával panovník a byl proto nazýván stolcem císaře Karla. Toto místo však již zaniklo a je na něm zbudována radnice. Poté, co jej voda zhojila, dal císař Karel na onom místě postavit nové městečko. Chtěl je také opevnit zdí, leč jeho plány byly zkříženy jinými naléhavými událostmi. Že tomu tak bylo, o tom až dodnes svědčí četné zbytky opevňovacího zdiva, které jsou z části k vidění pod Jelením kamenem. Na Jelením kamenu lze rovněž najít mnohé propadlé sklepní klenby. Staří obyvatelé říkají, že císař Karel měl v úmyslu postavit na zmíněné hoře hrad k opevnění Karlových Varů. I pojmenování městečka upomíná na svého objevitele – je nazýváno lázně císaře Karla, Karlovy Vary.“

Když Karel-IVkrál český a císař římský Karel IV. založil dnešní Karlovy Vary, jistě netušil, že zakládá lázně, které jednou dosáhnou světové pověsti.
Město bylo založeno kolem roku 1350 českým králem a římským císařem Karlem IV. V roce 1370 udělil Karel IV. městu privilegia svobodného královského města. Nejslavnější české lázně Karlovy Vary jsou dnes, stejně jako v minulosti, oblíbeným dostaveníčkem lidí z celého světa..Rok 1522 znamená důležitý mezník ve vývoji karlovarské lázeňské léčby. Dnešní podobu Karlových Varů nejvíce ovlivnila stavební činnost sklonku 19.století nesoucí pečeť historismu a nastupující secese. Nově se V Karlových Varech po

Díky teplým léčivým pramenům se sláva Karlových Varů rozšířila do celého světa. Z přibližně 100 pramenů různé vydatnosti je 12 pramenů zachyceno a používá se k pitné kúře. Minerální vody jsou si sice základním složením podobné, ale pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají zdejší prameny rozličné, blahodárné účinky. Chladnější prameny mají obvykle lehce projímavý účinek, prameny teplejší mají vliv tlumivý, zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv.

Historie Karlových Varů a okolí

Karlovy Vary mají poměrně spletitou historii a zvláště nejstarší dějiny jsou zahaleny závojem tajemna, a to díky malému množství historických údajů, které jsou často navíc nepřesné. A tak se o některých událostech a době, kdy se staly, můžeme pouze dohadovat. Historický vývoj Karlových Varů (bráno podle jejich dnešního rozsahu – včetně dalších čtvrtí a předměstí) v období od nejstarších obyvatel zdejšího kraje do časů nedávných v chronologickém uspořádání vypadá následovně:

******** asi 8000 – 6000 př. Kr. – mezolitické (střední doba kamenná) hradiště Starý Loket nad Tašovicemi, hradiště na pahorku v Rybářích a na skále v Bohaticích nad železničním tunelem
9. – 10. stol. – slovanské hradiště Starý Loket na místě mezolitického začátek 10. stol. – hradiště kmene Sedličanů Zedlza (Sedlec)
973 – hradiště Zedlza se stává přemyslovským správním hradištěm, vzniká Sedlecký kraj konec
10. stol. – založení kostela sv. Urbana a vznik osady Rybáře (starší varianta)
11. stol. – postupný přesun významu ze Zedlzy do Lokte a vznik Loketského kraje, postupný úpadek Zedlzy (12. – 13. stol.)

HARMONOGRAM

1240 – založení osady Obora
1246 – založení křížovnického kostela sv. Linharta v osadě Obora; založení kostela sv. Kateřiny a vznik osady Olšová Vrata polovina 13. stol. – založení kostela sv. Urbana a vznik osady Rybáře (mladší varianta)
1257 – kostel sv. Kateřiny je zmiňován jako jeden ze tří filiálních kostelů Lokte, který je předán řádu Křížovníků s červenou hvězdou (zřejmě spolu s kostely sv. Linharta a sv. Urbana) polovina 13. stol. – vznik osady Vary v údolí řeky Teplé na území loketské královské obory (první zmínka 1325)
1350 – povýšení osady Vary na lázeňské městečko
1358 – založení loveckého hradu, povýšení městečka na město
1359 – vznik vsi Tuhnice
1365 – ves Doubí, tvrz vzniká v 14. – 16. stol.
1370 – povýšení města Vary na královské město Karlovy Vary (uděleno tzv. Loketské právo) –  Karel IV., založení kostela sv. Máří Magdalény
1390 – ves Bohatice; Jenišov konec 14. stol. – postaven hrad Andělská Hora
1401 – uděleno právo azylu
1404 – hrad Andělská hora v majetku Královské komory
1420 -1435 – Karlovy Vary v držení rodu Šliků
1422 – ves Stará Role
1434 – ves Drahovice
1464 – ves Tašovice; Přemilovice
1475 – Karlovy Vary dobyty a vypáleny Šliky, v jejich držení až do roku 1547
1485 – první zmínka o gotickém kostelu sv. Máří Magdalény
1487 -1490 – založení městečka Andělská Hora (pod hradem), postaven kostel sv. Michaela  archanděla
1498 – ves Dalovice, tvrz vzniká v 1. pol. 16. stol. konec 15. stol. – přestavěn kostel sv. Kateřiny v Olšových Vratech před r. 1500 – postaven kostel sv. Ondřeje
1499 – potvrzení všech privilegií Karlových Varů Vladislavem Jagellonským
1500 – vznik kostela sv. Ondřeje; Bohuslav Hasištejnský píše Ódu na Vřídlo
1508 – statut veřejných lázní
1511 – první zmínka o kostelu sv. Urbana a osadě Rybáře
1518 – přestavba kostela sv. Máří Magdalény
1520 – postavena městská radnice na Tržišti
1522 – vydán lékařem Václavem Payerem lékařský popis pramenů
1523 – ves Všeborovice; Rosnice
1525 – ves Čankov
1531 – zaveden výběr lázeňského poplatku
1542 – ves Hory (v majetku města Loket)
1543 – ves Březová
1547 – město Karlovy Vary opět v majetku Královské koruny
1553 – ves Dvory polovina 16. stol. – vzniká tvrz Dalovice
1576 – lovecký hrad využíván jako skladiště, zchátral již před rokem 1548 asi 1600 – velká povodeň
1604 – požár města (zbyly dva domy), přestavba loveckého hradu – z hradní věže vzniká městská hláska
1635 – hrad Andělská Hora vypálen Švédy okolo roku 1640 – Karlovy Vary mají asi 1500 obyvatel polovina 17. stol. – vzniká zámek v Sedleci
1692 -1712 – postaven kostel Nejsvětější Trojice v Andělské hoře – G. B. Alliprandi
1701 – první lázeňský komplex budov
1715 -1717 – oprava kostela sv. Urbana
1716 – postaven sloup Nejsvětější Trojice – Osvald Jan Wenda
1717 – první karlovarské divadlo Kömodienhaus
1718 – požár Andělské Hory, přestavěn kostel sv. Michaela archanděla
1722 – první přesné chemické analýzy vody pramenů – Dr. David Becher
1731 -1737 – postaven barokní kostel sv. Máří Magdalény – Kilián Ignác Dientzenhofer
1738 -1746 – postaven barokní kostel sv. Anny v Sedleci – J. Schmiedt
1739 -1758 – postavena barokní kaple Nejsvětější Trojice na tvrzi Doubí
1759 – požár města Karlovy Vary a kostela sv. Máří Magdalény
1759 -1766 – oprava městské hlásky, arkádový ochoz a zvonička
1763 – obnova kostela sv. Máří Magdalény
1774 – postavena barokní budova určená veřejnému lázeňství (u Vřídla)
1789 – postaveno Becherovo divadlo (Shauspielhaus)
1791 – postaven Altán Doroty Kuronské (nad Dorotiným pramenem)
1794 – ves Nové Tuhnice
1804 – postaven Mayerův gloriet u Jeleního skoku
1818 – oprava kostela sv. Urbana
1826 – postavena empírová Vřídelní kolonáda
1827 – postavena dřevěná Mlýnská kolonáda
1831 – postaveny Vřídelní lázně (u Vřídelní kolonády)
1832 – postaveny Lázně II
1832 – 1833 – oprava kostela sv. Urbana
1838 -1843 – barokně upraven kostel sv. Kateřiny v Olšových Vratech
1840 – klasicistně upraven kostel sv. Ondřeje
1842 – ves Hůrky
1846 – postavena Kolonáda Skalního pramene
1848 – postavena první dřevěná rozhledna na Doubské hoře
1852 -1855 – postaven Vojenský lázeňský dům – W. Hagenauer
1854 -1856 – postaven evangelický kostel sv. Petra – G. Hein
1862 – postavena druhá kamenná rozhledna na Doubské hoře
1864 -1867 – postaveny Lázně III – L. Renner, G. Hein a E. Labitzky
1865 – postavena věž kostela sv. Petra, přestavěna kaple na tvrzi v Doubí
1870 – první železniční spojení do Karlových Varů – Buštěhradská dráha (úsek Karlovy Vary – Cheb)
1871 – zprovoznění Buštěhradské dráhy směrem na Prahu
1871 -1881 – postavena kamenná Mlýnská kolonáda – Josef Zítek
1875 – zbourána městská radnice na Tržišti, postaven Nový zámek v Dalovicích
1875 -1877 – postavena karlovarská synagoga – architekt Wolf
1876 -1877 – postaven anglikánský kostel sv. Lukáše – dr. Mothes, postavena Vyhlídka Karla IV. (Františka Josefa) na Jižním vrchu
1878 -1888 – postaveny Lázně IV (Nové lázně) – L. Renner
1879 – postavena litinová Vřídelní kolonáda – Fellner & Helmer
1881 -1883 – postavena litinová Sadová kolonáda a Blanenský pavilon – Fellner & Helmer
1883 – postavena dřevěná Tržní kolonáda – Fellner & Helmer
1884 – přestavba tvrze v Doubí – pseudorenesanční zámek
1884 -1886 – postaveno Městské divadlo – Fellner & Helmer
1885 – požár Andělské Hory
1888 -1889 – postavena Goethova rozhledna (Stephaniewarte) na Výšině věčného života – Fellner & Helmer
1889 – zajištění zříceniny hradu Andělská Hora
1890 – přestavěn kostel sv. Michaela archanděla v Andělské Hoře – A. Barvitius
1893 – Mlýnská kolonáda rozšířena o Skalní pramen, postaven kostel Panny Marie v Březové – J. Waldert
1893 -1895 – postaveny Lázně I (Císařské lázně) – Fellner & Helmer
1893 -1898 – postaven pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla – G. Wiedemann
1897 – restaurování kostela sv. Máří Magdalény
1898 – postaven kostel panny Marie Těšitelky v Dalovicích, železniční trať K. Vary centrální nádraží – Mariánské Lázně
1899 – tvrz v Dalovicích přestavěna na zámek, železniční trať K. Vary centrální nádraží – Johanngeorgenstadt
1982 -1907 – postaven grandhotel a parkhotel Pupp – Fellner & Helmer
1999 -1900 – postaven grandhotel Střelnice (Národní dům) – Fellner & Helmer
1902 – železniční trať Dalovice – Merklín
1904 -1905 – postavena restaurace a rozhledna Aberg na Doubské hoře – Rudolf Melichar
1904 -1906 – postaveny Lázně V (Alžbětiny lázně) – F. Drobný, postaven kostel sv. Kříže v Rybářích – N. a A. Sichert, K. Schaden
1905 – přestavěn Vojenský lázeňský dům
1907 – podzemní lanová dráha Divadelní náměstí – Imperial
1909 – postaven kostel Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli
1910 – rekonstrukce Městského divadla
1911 -1913 – postavena Zámecká kolonáda – Fridrich Ohmann
1912 – pozemní lanová dráha Slovenská ulice – Imperial, pozemní lanová dráha Stará Louka – Diana
1913 -1914 – postavena rozhledna Diana na Výšině – stavitel Fousek
1920 – přestavěn zámek v Sedleci
1924 – oprava kostela sv. Urbana
1927 – postaveny Lázně VI – R. Wels
1929 – postavena věž kostela Panny Marie Těšitelky
1931 – zahájení provozu karlovarského letiště
1933 – postaven bývalý redemptoristický kostel Panny Marie Pomocné na náměstí Dr. Horákové – K. Riedl
1938 – nacisty zničena synagoga
1938 -1939 – oprava kostela sv. Urbana
1939 – zničena litinová Vřídelní kolonáda
1940 – postavena provizorní dřevěná Vřídelní kolonáda
1947 -1950 – restaurování kostela sv. Máří Magdalény
1967 -1975 – postavena železobetonová Vřídelní kolonáda – J. Otruba
1977 – postaven hotel a sanatorium Thermal
1985 – Narodil se Jakub Jiruška 🙂
1993 -1999 – rekonstrukce Městského divadla
2000 – nová budova vlakového a autobusového nádraží K. Vary dolní nádraží
2001 – Karlovy Vary jsou opět krajským městem

Rád bych tímto poprosil další uživatele aby doplnili obsah…. 🙂